Dovolenou jsme zahájili leteckým přesunem nějakým tím Boeningem firmy Ryanair z Brna-Tuřan na letiště London-Stansted v úterý 31. srpna. Solidní počasí, přistáli jsme včas (18:10 britišského času), vyzvedla nás kolegyně Jenny a svojí fialovou Fiestou odvezla do Stevenage na Hopton Road. Vyvláčeli jsme krámy, zašli koupit nějaké drobné žrádýlko na večeři a snídani (utratili jsme 10 liber) a dříve či později šli spát.
Ve středu 1. srpna jsme neoslavili Svataviny narozeniny, alébrž jsme velice brzy (už v 5:30!!!) vstali, posbírali krámy, nasnídali se a zavolali taxíka. Ten nás odvezl na nádraží (za 5 liber). Vlakem v 6:47 jsme odjeli do na nádraží London-King's Cross (příjezd 7:15), koupili nějaké občerstvení do dalšího vlaku do Edinburgu. Měli jsme lístky do 1. třídy, do vlaku Route of the Flying Scotsman (takové trošičku starší pendolino). Odjeli jsme se zpožděním 3 sekundy (doslova). Do Edinburgu to trvalo 4,5 hodiny, jen pár zastávek cestou ve velkých městech (Peterboroughs, York,...). S občerstvením jsme si nemuseli dělat hlavu - na stolečku jsme měli porcelánové hrnečky, furt tam s vozejčkem jezdil stevard, s kávou, čajem, džusem, aj nějaká drobná žrádla rozdával (muffins, mám pocit, že aj nějakej sendvič nebo tak něco...). Přesto jsme cestou zkrmili všechno, co jsme měli, do Edinburgu jsme dorazili podle plánu aj jízdního řádu ve 12:30.
V Edinburgu jsme dali lehký oběd v Costa Café (výtečné to bylo) a pak jsme pomalu šli do toho dalšího vlaku. No, ten už nebyl elektrický, ale motorový, když jsme našli náš vagón, vypadal docela postarší a 1. třída byl jen takový oddíl v tom vagónu. Dřevěný stůl a tak... Ale jakejsi ten zas kolemjdoucí stevard nám řekl, ať si klidně sedneme na volná sedadla v 1. třídě v dalším vagónu, ten už byl moderní a podstatně lepší. Vyjeli jsme zas velice přesně, přes záliv Firth of Forth, zastavovali jsme častěji, přes Vysočinu to bylo bombastické, jednokolejná trať, trošku se kroutila, moc pěkná krajina. Aj když někteří na chvilku zaklimbali. Zase chodil stevardík a nalíval kávičku, čaj, nějaké ty shortbready rozdával (ale jen lepším lidem, co seděli v té 1. třídě).
V Inverness jsme byli přesně, ale nevím kdy (asi v 17 hod.?), prošli jsme nádražím a byli prakticky u Royal Higland Hotelu, kde jsme měli bydlení. Ubytovali jsme se, pak jsme šli trošku na procházku po Inverness, k mostu přes řeku Ness, po jednom břehu proti proudu, přes ostrovy na druhý břeh a zpět do hotelu. Dali jsme si bezva večeři (Sv. měla předkrm nějakou minirybičku myslím, hlavní chod nějakou normální rybičku, dezertík nevím, já jsem si dal polévku, pak pečenou jehněčí hnátečku (kus masiska, ze kterého krásně trčela kost, úplně hladká) s nějakýma bramborama, dezertík káva a výběr ze sýrů s kousky řapíkatého celeru). Někteří z nás, co měli ty narozeniny, že si dají aspoň nějakou whisky. Tož, nakonec byly dvě, každá jiná. Lehoučce jsem ochutnal a bylo to úplně dramaticky odlišné než takové ty whisky, co se koupí normálně v krámě. Takové kouřové, velice dobré.
Ve čtvrtek 2. srpna jsme měli teoreticky v 10 hod. mít přistavené u hotelu auto, ale někde došlo k nějakému zasukování a že ho dovezou až ve 4 PM. Tak jsme přehodnotili program, koupili jsme si lístky na projížďku lodí po jezeru Loch Ness. Předtím jsme se šli projít ještě po Inverness, tentokrát po proudu řeky Ness, až na takovou špičku s mikromajákem, odkud bylo vidět pěkně na záliv, most atp. Pak jsme se vrátili do města, koupili si nějaký oběd, a nasedli na autobus, který jel k lodi. Řidič trošku povídal, co vidíme z okna, ale já jsem mu rozuměl pouze větu ve smyslu "Vidím, že všichni rozumíte anglicky... no, možná ne mojí angličtině...". Dojeli jsme po asi 15 minutách k přístavišťátku u otočného otvíracího mostu na Caledonian Canal. Tam jsme přelezli na loď, a vyjeli po kanálu "proti proudu" (on prakticky neteče) pár mil ke zdymadlu. Tam nás to vypumpovalo asi o půl metru výš a po chvíli jsme už vplouvali na jezero Loch Ness. Jak je vidět na fotkách - lochnesku jsme zahlídli jen velice nakrátko, trošku se objevila kolem lodě a byla fuč. Dojeli jsme až k Urquhart Castle (tam část posádky vystoupila na prohlídku), otočili jsme se a pluli zpátky. Nějaké zajímavosti jsme se dozvěděli, třeba že řeka Ness (která vytéká z jezera) je dlouhá jen 7 mil, že Caledonian Canal sloužil původně k vojenským účelům, že propojuje Atlantik se Severním mořem a tak...
Vrátili jsme se do hotelu, dali si večeři (Sv. Scotch beef curry a já nějaké pork cosi, zase vše velice good), a pak ještě nějakou miniprocházku.